Jak boháč jsem, co s klíčem v ruce jde
otevřít pokladnu, v níž šperky chová,
však zarazí se radši pokaždé,
aby svou touhu vychutnat moh znova.

Proto tak vzácné sváteční jsou dny:
že je jich málo, vévodí dnům všem,
jak démanty a drahé kameny,
šperky, co zdobí skvostný diadém.

Tak i čas s tebou pro mne je jak skvost,
co skrývám jako poklad v pokladnici –
zřídka si dopřeju tu blaženost,
že otevřu ji očím žadonícím.

Dary mi dáváš krásné nad jiné:
radost, když mám tě, naději, když ne.